Kdo má peníze a moc, má pravdu
25. březen, 2024 o 18:51,
Žádné komentáře
Kdo má peníze a moc má pravdu
V dualitě a principech, které podporujeme a volíme, kde vládne kalkul a moc jednotlivce, osobní zájem nad zájmem celku, kde sami stojíme proti sobě, proti principům života, jednoty, kdy popíráme sílu lásky a ponižujeme její sílu, i skutečnou moc člověka, obdivujeme a podporujeme to, co nám sílu bere a jeví se to jako silné, mocné, úspěšné, důležité, vědomé, moudré, laskavé, dokonalé, krásné, třpytivé. Stále se usvědčujeme v tom, co nám vládne a odkud sami konáme, i když se tváříme jinak. A tak tu válčíme, zabíjíme se, ponižujeme, znásilňujeme, ale dáváme od té špíny ruce pryč. To my ne - to oni. My jsme hodní a oni zlí. Koukněte na nás, na mě, kolik dobra jsem vykonal a jak se směji a jsme úžasný. To ti zlí lidé. Přesto všichni dál tleskáme a věříme těm, kteří žijí to samé, co my. Jen to všemožně maskujeme. Věříme lžím, moci, zbraním, síle svalů, hmoty, síle peněz a jejich argumentům. Vydíráme se skrze peníze a posloucháme kázáním mocných, kteří káží jak máme žít. Nelíbí se nám to, necítíme to, ale stále to podporujeme, protože to sami žijeme a sami po tom toužíme. Proč bychom si to jinak dělali?Peníze dělají peníze. Moc násobí moc. Strach, násilí, vydírání, kalkul, zbraně a ten, kdo jimi vládne se vysmívá, pohrdá, ponižuje a otroci poslouchají. Kdo je otrokem? My lidé, kteří jsme se zaprodali těmto principům a můžeme si nalhávat, co chceme, abychom si sebe obhájili před sebou. Realita žitá je jasnou odpovědí a důkazem. Naše každodenní skutky jsou jasným argumentem. Naše zájmy, byť skryté, jsou vidět. Já a pro mě a budu se tvářit, že to je pro nás.
Od narození to vše vidím a stále všichni zpívají tu samou písničku.
Dokážeme konečně a jasně sladit noty, tón a melodii, aby zněla melodie žité a vzájemné lásky z nás a podpořili jsme to skutečné, tedy život a lásku, rozkvět síli člověka a návrat naší původní moci? Vezměme si naše životy zpět?
Pokud to chceme udělat, pak to musíme my sami žít a my sami změnit. Přestat lhát, maskovat, brát, ale stát rovně, otevřeně a začít bezelstně dávat a manipulovat, kroutit se jak hadi.
To však chce odvahu, neboť to tady na té zemi popíráme, i když tak meditujeme, tak hodně se scházíme ve slovech lásky, světla, spojení, jednoty, ale žijeme a dál podporujeme dualitu, boj, sebe, oddělenost, moc a ničení, místo tvoření.
Pohrdáme sebou tak, že se na sebe již ani nedokážeme podívat. Tolik kabátů a masek už potřebujeme, tolik falešných vůní, makeupů, protože se již nedokážeme ani cítit.
Nekopejme do sebe, nesuďme se, podpořme se a pojďme to skutečně žít. Setkejme ce jako lidé, člověk, s člověkem. Prostě a jednoduše, obyčejně, bez umělých světel, ale ve světle lásky, v aréně života na planetě zemi.
Nemusíme se napadat a obírat o energii, můžeme žít spolu a energii tvořit. Dávat, růst všichni.
Jen Láska a život stojí stále rovně a dávají energii. Láska v člověku a život v člověku, v naplnění a sjednocení, umožňují dávat, vytvářet věčné a živé, stále rozkvétající.
Cit, láska, život, zdroj a pohyb není mysl ani dualitní vědomí. Jsme jedním.
Dál dáváme vše, všem a tvoříme pro všechny. Klidně se přidej a dej sebe pro sebe, pro celek.